Nejčastější otázky

Garance vrácení úhrady poplatku za zpracování při zamítnutí Vašeho oddlužení soudem!

    Pro většinu klientů je nepředstavitelné, aby společnost pracovala zadarmo, když nesplnila to, k čemu se zavázala. A to, že na základě podkladů, které  jim klient předal, společnost vypracuje návrh na klientovo oddlužení a soud klientovi podle zákona  č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 povolí oddlužení fyzické osoby (klienta) dle insolvenčního zákona o řešení úpadku. Ve většině případech formou splátkového kalendáře, pokud klient dle tohoto zákona na splátky dosáhne. Po dobu 5-ti let  pak bude klient splácet soudem stanovené splátky. A pokud  tyto soudem stanovené splátky bude včas a řádně splácet, soud klienta oddluží. ANO, je to tak. GARANTUJEME Vám :

VRÁCENÍ ÚHRADY ZA VYHOTOVENÍ ŽÁDOSTI O ODDLUŽENÍ  V PŘÍPADĚ ZAMÍTNUTÍ ZE STRANY SOUDU.

    Musíme podotknout, že se nám ještě tato situace nestala, jelikož již na začátku celého procesu oddlužování víme, podle podkladů, které nám klient uvedl, jestli vyhovuje danému zákonu nebo nikoli. Pokud jsou tyto vstupní informace správné a úplné, tak hned na začátku jsme schopni spočítat dle uvedeného zákona dané podmínky  pro daného klienta a soud nemá jinou možnost, než přesně podle tohoto zákona rozhodnout, a to povolit klientovo oddlužení.

Co je to oddlužení ? 

Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.
Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. 

§ 390 

(1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.
(2) Podáním návrhu na povolení oddlužení nejsou dotčeny účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem.
(3) Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Dále § 391 - § 418

Co mi mohou veřitelé udělat?  

§ 5
Zásady insolvenčního řízení

Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách:
a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce;
d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Co je insolvenční soud ?  

Insolvenční soud v insolvenčním řízení
a) vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá,
b) průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen "dohlédací činnost"). 

Kdo bude můj insolvenční správce? 

§ 21

(1) Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo").
(2) Náležitosti seznamu insolvenčních správců, údaje do něj zapisované, jeho členění, vedení a podmínky zápisu do něj a vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce a hostujícího insolvenčního správce upravuje zvláštní právní předpis 9a).
(3) Insolvenčním správcem se pro účely tohoto zákona rozumí i hostující insolvenční správce.

(1) Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.
(2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení. 

Můžou mi věřitelé zakázat oddlužení?  

§ 141
Odvolání proti rozhodnutí o úpadku

(1) Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.
(2) Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. 

Jak se budou uplatňovat pohledávky se zástavou nemovitosti?  

§ 167

(1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění.
(2) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou.